Archandělův deník #1 - Rochnítko
...když jsme se dozvěděli o tom temném místě nikoho nenapadlo, že by to mohlo být ještě horší. Bylo.
A to právě jakmile dorazil vůdce s informacemi, podle kterých bylo víc než jasné,
že mozkem organizace je obávaná Žlutá kačenka...
...Na místo, které dříve nebo později mělo vypovědět o osudech nás všech a samotného světla, jsme dorazili pod pláštěm noci,
kdy nám jediným zdrojem světla bylo pár hvězd. Vše šlo jako po másle.
Přisluhovači démonické kačenky padali do postelí, stejně rychle jako se z nich pokoušeli vstát.
Vše jako po másle... alspsoň do chvíle než se před námi objevila ta divná koupelová vana...
....Ba ne. Nikoho nenapadlo, že v té, kapradinami zarostlé, obrovské vaně může sídlit ta bestie.
Naštěstí se ukázalo, že v té obrovské hlavě je pramalý mozeček. Kdyby ta potvora zaútočila ze zálohy dozajista bych své paměti nikdy nedopsal.
Vyřítila se na nás jako žlutý blesk, my ale byli připraveni.
Nikdy nezapomenu na rozkazy důstojníku a křik té bestie...
... "Válečníci dopředu, štíty!!! Pohni sádelníku, k čemu je ti štít na zádech!? Neohlížej se chlapče, hleď smrti do očí!!!!" ozýval se chorál důstojníků. "Gráááááááááááč!" ječela zmutovaná kachnička. "Lučištnící na můj povel, PAL" z plných plic rozkazoval NOKUCHISHI, ozvěnou mu samozřejmě byli důstojníci. "Mágové, teď nebo nikdy! Zrušte bariéru a ukažte zda si zasloužíte úctu!"
Mágové ukázali...
...poslední záblesk, jiskra a kačenka, která teď připomínala spíše ježka, vydechla naposled.
Někdo se ptá, kdo všechny Ty zraněné dostal z bojiště. Kdo léčil i oživoval Padlé Anděly. Já to vím, já tam byl.
Válečníci na štítech nosili své bratry ve zbrani. To četa důstojnice Aeter léčila celou noc.
Bestie byla poražena.
My museli dál....
"Thaesse Me Hen Morvudd"
Paměti prostého válečníka
- Autor: PAT
A to právě jakmile dorazil vůdce s informacemi, podle kterých bylo víc než jasné,
že mozkem organizace je obávaná Žlutá kačenka...
...Na místo, které dříve nebo později mělo vypovědět o osudech nás všech a samotného světla, jsme dorazili pod pláštěm noci,
kdy nám jediným zdrojem světla bylo pár hvězd. Vše šlo jako po másle.
Přisluhovači démonické kačenky padali do postelí, stejně rychle jako se z nich pokoušeli vstát.
Vše jako po másle... alspsoň do chvíle než se před námi objevila ta divná koupelová vana...
....Ba ne. Nikoho nenapadlo, že v té, kapradinami zarostlé, obrovské vaně může sídlit ta bestie.
Naštěstí se ukázalo, že v té obrovské hlavě je pramalý mozeček. Kdyby ta potvora zaútočila ze zálohy dozajista bych své paměti nikdy nedopsal.
Vyřítila se na nás jako žlutý blesk, my ale byli připraveni.
Nikdy nezapomenu na rozkazy důstojníku a křik té bestie...
... "Válečníci dopředu, štíty!!! Pohni sádelníku, k čemu je ti štít na zádech!? Neohlížej se chlapče, hleď smrti do očí!!!!" ozýval se chorál důstojníků. "Gráááááááááááč!" ječela zmutovaná kachnička. "Lučištnící na můj povel, PAL" z plných plic rozkazoval NOKUCHISHI, ozvěnou mu samozřejmě byli důstojníci. "Mágové, teď nebo nikdy! Zrušte bariéru a ukažte zda si zasloužíte úctu!"
Mágové ukázali...
...poslední záblesk, jiskra a kačenka, která teď připomínala spíše ježka, vydechla naposled.
Někdo se ptá, kdo všechny Ty zraněné dostal z bojiště. Kdo léčil i oživoval Padlé Anděly. Já to vím, já tam byl.
Válečníci na štítech nosili své bratry ve zbrani. To četa důstojnice Aeter léčila celou noc.
Bestie byla poražena.
My museli dál....
"Thaesse Me Hen Morvudd"
Paměti prostého válečníka
- Autor: PAT