Archandělův deník #8 - Centrum Brooklynu
...Podle zdejších magických tabulí jsme v centru velkoměsta.
Zdejší obyvatelé před námi utíkají, ukazují na naše zbraně a upadají do mdlob.
Dlouho, předlouho jsme se vláčeli zalidněnými cestičkami kolem věžáků, jak se začalo brzy říkat,
než si nás všiml velmi opálený chlapík v bílém. Respektive si všímal hlavně našich armádních děvčat...
...Chvíli nám trvalo, než jsme přivykli jeho přízvuku, poté co mágové odstranili jazykové bariéry.
Takže nám černoušek v bílém prozradil, že se nacházíme v Brooklynu. Během pokoukávání na naše dívky,
nám představoval jeho město. Když jsme procházeli přes ten jejich Brooklynský most,
plácl po zadku mladou průzkumnici. Pohled na šíp, který byl v sekundě nastaven před černouškovým hrdlem,
nás ujistil, že si příště plácnutí rozmyslí. Kromě těchto výjevů nám jinak připadal jako pohodovej chlapík,
taky u sebe nosil meč. Dokonce dva meče, krásné šavle...
...Vzal nás do nějaké magií očarované místnosti kde lítali barevné blesky a hřměla bouřka,
tenhle popis zkrátil na prosté BAR. Vzal nás tedy do Baru, kde nám, teda hlavně dívkám,
nabízel červenofialový nápoj. My chlapi, něco takového samozřejmě nepijeme, takže jsme zdvořile odmítli.
To se ale nedalo říct o ženské armádě, která s chutí popíjela ze spirálkových skleniček barevný dryák...
...Nestačili jsme se divit. Po vypití toho ďábelského nápoje, se začali dívky prvně chovat divně a následně
našemu černouškovi zcela podlehli a začali plnit jeho příkazy. Zpočátku to bylo jen "dones mi ještě jednu, zlato"
Později ale přišel příkaz "Spal toho čumila, puso" a nestačil jsem se divit, když ohnivý blesk proletěl těsně kolem mě.
Dostali jsme se zase do nějakého průšvihu a bylo na čase jej řešit...
...Mužský kolektiv byl naštěstí v převaze a tak se nám povedlo něžně odstranit dámy z bitevního pole, ve který se proměnil parket baru.
Černoušek se bránil zuby nehty, ale my byli přeci jen z jiného těsta. Když se ukázaly jeho blýskavé šavle jako nekvalitní,
a to když se po pár výpadech rozpadly, začal fňukat a prosil o holý život.
"Vietnamský krám" fňukal.
...Neměli jsme nic proti Černouškovi v bílém a tak když dámám poručil vypít zelenkavý nápoj,
který jim vrátil opět zdravý rozum, jsme ho nechali jít. Dokonce byl tak hodný, že nás navedl na správné místo.
Nasedli jsme do ocelového ptáka, který nás vysadil až v Transylvánii.
"Prej upíři!" smáli jsme se...
"Thaesse Me Hen Morvudd"
Paměti prostého válečníka
- Autor: PAT